CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Národní přírodní rezervace Salajka [ Národní přírodní rezervace ]

Základní údaje: Karpatský jedlobukový prales na severním svahu Beskydu (900 m) v pramenné oblasti pravých přítoků Bílé, zasahuje do rozvodnice mezi Bílou, Bečvou a Kysucou, 300 m severovýchodně od horského sedla Bumbálka, nadmořská výška 712-820 m. Katastrální území Bílá, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace zřízena výnosem MK 18.276/55 ze dne 4. 7. 1956. Výměra: 21,95 ha.

Motiv ochrany: Jedinečný a velmi význačný jedlobukový prales v Beskydech, typický pro střední a vyšší polohy, na hlubokém hlinitém půdním profilu, s mimořádně silnými jedinci jedlí. Jeden z nejzachovalejších a nejznámějších pralesů.

Geologie, půdní poměry: Silně denudovaný horský reliéf s mocnými zvětralinami na paleogenním beskydském flyši.

Botanika: Na ploše nejstarších přirozených porostů (průměrný věk 230-280 let) se střídají různé fáze vývojového cyklu přírodního lesa. Jedle dosahují výšky až přes 50 m, stáří některých stromů je 350 - 400 let. Stromové patro je prostorově rozčleněno s vysokým podílem vývratů, zlomů a souší. Převládajícími bylinnými druhy květnatých bučin jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides) a mařinka vonná (Galium odoratum), dále se vyskutují papradka samice (Athyrium filix-femina), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), devětsil bílý (Petasites albus), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), jahodník obecný (Fragaria vesca), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana), zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis), žindava evropská (Sanicula europaea), ostřice lesní (Carex sylvatica) aj.

Na vývratech a zlomech se nachází celá řada dnes již vzácných druhů dřevokazných hub. V rezervaci bylo zaznamenáno na 274 druhů makromycetů. Byl zde zjištěn velmi vzácný stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus), který je vázán na jedli. Z dalších vzácných druhů zde roste trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), měkkouš kadeřavý, slizák švýcarský var. tatranský (Gomphidius helveticus), korálovec jedlový (Hericium flagellum) aj. Složení mykoflóry je podobné jako v okolních jedlobukových pralesích (NPR Razula, PP Vachalka, PP Kutaný).

Zoologie: V pralese byl v letech 1983-1992 prováděn výzkum avifauny. Nejhojnějšími hnízdícími druhy jsou pěnkava obecná (Fringilla coelebs), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora úhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix). Ze vzácnějších druhů ptactva se zde vyskytuje jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolapax rusticola), žluna šedá (Picus canus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a rorýs obecný(Apus apus). Typickými druhy savců jsou kuna lesní (Martes martes), liška obecná (Vulpes vulpes) a jelen evropský (Cervus elaphus). Rezervace je areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx).

Lesnictví: Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní (53%) s dobře zajištěnou následnou obnovou. Početná je jedle (37%), následuje smrk ztepilý (9%) a javor klen (1%). Dlouhodobě dochází k ústupu jedle bělokoré z nadúrovně a počet plodících jedinců začíná být kritický. Následná generace jedlí není dostatečně zabezpečena zejména z důvodu poškozování odrostlých semenáčků zvěří.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Současná péče se soustřeďuje na záchranu a posílení silně ohrožené původní populace jedle bělokoré. Jedná se o jednu z 15 ploch v České republice, kde se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů. Území je navrženo do soustavy NATURA 2000 (chráněná území evropského významu) jako zvláště chráněné území (SAC) pro vybraná přírodní stanoviště, rostliny a ostatní druhy živočichů pro pilotní mapování biotopu a do evropské sítě uzemí zvláštního zájmu ochrany přírody Smaragd. Území bylo zařazeno také do programu CORINE - biotopy.

Prales není přístupný veřejnosti, lze si ho však dobře prohlédnout ze žlutě značené turistické stezky z Bumbálky na hájovnu Salajka, která prochází po západním okraji rezervace v délce asi 500 m.

Historie: Lesy byly již v 15. století ovlivňovány valašskou kolonizací (pastva, těžba palivového a stavebního dříví). S intenzivnější umělou obnovou se započalo až v průběhu 19. století. Ještě v průběhu 30. let 20. století se jednotlivě těžily největší jedle a odvážely se do Nizozemí na stavbu lodí. Prales je chráněn již od roku 1937, kdy byl zřízen bývalým majitelem, arcibiskupstvím olomouckým. Od té doby jsou porosty ponechány bez úmyslných těžebních zásahů. Do r. 1942 zde byl asi jeden z nejstarších a nejsilnějších stromů v Beskydech - legendární jedle "Tlustá Tonka” stará tehdy přes 500 let, o obvodu u země přes 7 m, obvod, v prsní výšce 527 cm a celkové výšce 87 m, dřevní hmota byla odhadnuta na 40m3. Dodnes z "Tlusté Tonky” zůstal pouze malý zbytek. Přesto zde ještě můžete spatřit životaschopné jedle o výšce přes 50 m a obvodu v prsní výšce přes 3,5 m.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obecbila.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.02.2010 v 08:35 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY